Poutní kostel na Zelené hoře dal postavit opat kláštera ve Žďáru v roce 1720 na uctění památky českého mučedníka a světce Jana Nepomuckého. Je jedinečným dokladem mistrovství geniálního pražského stavitele Giovanniho Blasia Santiniho, který pro své dílo zvolil symboliku pěticípé hvězdy, protože podle legendy se nad tělem utonulého mučedníka objevila korunka s pěti hvězdami.

Původní královská vodní pevnost, jež byla založena ve 13. století na křižovatce velmi frekventovaných obchodních cest, získala svou dnešní podobu v 16. století, kdy došlo k přestavbě zámku i městského jádra. Na tomto rozvoji se podíleli také jezuité, kteří ve městě působili.

Třebíč je městem mimořádných církevních památek, z nichž nejslavnější je románsko – gotická bazilika sv. Prokopa. Opatský chrám byl původně zasvěcen Panně Marii, ale po té, co byl během válečných událostí poškozen, byl více než dvě století používán ke světským účelům . Po obnově byla bazilika zasvěcena sv. Prokopovi a opět využívána církví.

Barokní sloup, který vznikl v letech 1716 – 1754, je dokladem tehdejší zjevné religiozity biskupského města. Spojuje se v něm motiv církevního triumfálnosti a víry s architektonicko-uměleckým ztvárněním. Uvedením barokního sloupu mezi památky světového kulturního dědictví UNESCO se dostalo všeobecného uznání i Olomouci.

Šlechtický rod Pernštejnů zde nechal přestavět ve druhé polovině 16. století původní středověký hrad na renesanční zámek. Zámek představuje mimořádný příklad původní italské arkádové stavby, která byla přizpůsobena českému prostředí, a ukazuje šlechtické sídlo v době středoevropské renesance i jeho pozdější rozvoj pod vlivem nových uměleckých směrů.

Zisky z kutnohorských stříbrných dolů přinesly ve středověku slávu České koruně. Kutná Hora se tehdy stala nejvýznamnějším a nejbohatším městem českých zemí. Na přelomu 14. a 15. století se město stříbra stalo sídelním městem krále Václava IV. Gotický kostel sv. Jakuba (1330) a chrám sv. Barbory, patronky horníků, (1388) patří k nejdůležitějším architektonickým památkám.

Na podobě rozsáhlého barokního komplexu, který dali postavit Lichtenštejnové, se podíleli takoví věhlasní architekti, jako C. Tencalla, D. Martinelli. J. B. Fischer von Erlach a J. Ospel. Zámecký areál se rozprostírá na ploše dvou set padesáti kilometrů jihovýchodně od Brna, mezi městečky Lednice a Valtice. Tvoří ho různé zámecké budovy, zahradní domky a dekorativní sochy různých stylů.

V roce 1777 se toto město, ležící na střední Moravě na úpatí Chřibů, stalo sídlem olomouckých biskupů. Kroměřížský zámek a nádherná zámecká zahrada jsou považovány za obzvlášť krásný a zachovalý příklad barokního zahradního a palácového designu. Ve své době sehrály i velmi důležitou roli v rozvoji středoevropské barokní architektury zabývající se zahradami a paláci.

Jihočeská vesnice ze 13. století je považována za perlu selského baroka. Kolem rybníka uprostřed návsi se řadí jednotlivé statky, celkem dvaadvacet budov s malovanými barokními štíty a zahradou za stavením. Rybník sloužil k chovu ryb. Celá tato oblast je dodnes známa svým rybníkářstvím.

Toto malebné město leží v hlubokém, meandrovitém údolí Vltavy na jihu Čech. Doba jeho rozkvětu je spojena s vládou pánů z Rožmberka (1302 - 1602), kteří z Českého Krumlova učinili své sídelní město. Krumlov tehdy ležel v místě, kde docházelo ke kontaktům mezi českým vnitrozemím, rakouským a bavorským podunajským prostorem a severní Itálií.

Vila Tugendhat v Brně - Černých Polích se stala první památkou moderní architektury v České republice a čtvrtou na světě, která byla poctěna tímto prestižním oceněním.